Assassin's Creed IV s podtitulem Black Flags?

Vžít bychom se mohli do potomka Connora a bojovat v americké občanské válce.

Ubisoft teprve včera potvrdil, že pracuje na novém Assassin's Creed, který nabídne nového hlavního hrdinu a bude se odehrávat v novém časovém období, a neuplynulo ani několik hodin a na internetu se už objevují spekulace.

Uživatel serveru reddit pod přezdívkou "photoacoustic" tvrdí, že připravovaný Assassin's Creed ponese název Assassin's Creed IV: Black Flags a vyjde na konci letošního roku.

"Seděl jsem v letadle a jedna dáma přede mnou pracovala na powerpointové prezentaci marketingové strategie několika herních titulů. Jedním z nich byl AC4: Black Flags, který vyjde na konci letošního roku."

"Bohužel nemám žádné fotografie, chtěl jsem se s touto informací podělit se všemi fanoušky AC, kteří se snaží získat nové informace a alespoň malinko poodhalit příběh," dodal photoacoustic.

Pokud je to pravda, tak měl photoacoustic vážně štěstí, že v letadle narazil zrovna na osobu z marketingu, která měla na starost připravované tituly, včetně nového Assassin's Creed.

Další z uživatelů do poznámek uvedl, že Black Flags by mohl symbolizovat americkou občanskou válku (1880-1901). Vžít bychom se tak mohli do potomka Connora. Zde existuje spousta historických postav (Lincoln, Grant, Lee, Davis).

Americká občanská válka (1861-1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie, neboli dnešními zakladatelskými státy USA, a Státy konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. Jako příčina války se často uvádí spor o to, zda má být povoleno otroctví. Ale tento výklad je značně zjednodušený, důvodů byla celá řada. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nemohl než nesouhlasit. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje. I když se Jih obával, že jeho zrušení bude logickým důsledkem růstu moci vlády ve Washingtonu, otroctví ovšem stálo (ne vždy zcela zřetelně) v pozadí i ostatních rozporů.

Válka přinesla asi 970 000 obětí (přes 3 % populace), z toho kolem 600 000 mrtvých, což převyšuje ztráty amerických vojsk ve všech ostatních konfliktech dohromady. Občanská válka přinesla první masivní využití telegrafu, železnice a kulometů v boji a skončila porážkou populačně i průmyslově slabšího Jihu. Jejím důsledkem bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a zbídačení Jihu, ale i rozšíření občanských svobod, další územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach (včetně Jihu).

Poté, co byla v roce 1776 vyhlášena nezávislost USA a vyřešeny vnitřní problémy se Amerika pustila do obchodního a územního výpadu. Za francouzské revoluce a za napoleonských válek v Evropě bylo využíváno neutrality. V letech 1812–1814 proběhla v podstatě nerozhodná válka s Velkou Británií, která Spojeným státům mnoho nepřinesla. Již roku 1803 ale Spojené státy americké od Napoleona odkoupily Louisianu a tím zdvojnásobily své území. Nadále také pokračovaly problémy s Indiány, jež často končívaly jejich masakrem.